Již můj oblíbený básník Vít Janota spojuje Prahu s Brnem ve svazek pokrevního pouta. Zatímco za matku Prahy lze považovat Čechy, za matku Brna Moravu. Kdo je však otcem, jsou-li obě města jako dva sourozenci? Chce se mi tvrdit, že je to celý národ obývající Českou republiku, ale mentalita Moravanů je poněkud divočejší než nás Čechů. Možná jsou to studenti z celé země, kteří přináší stejné kosmopolitní vyznění života pod špilberskou pevností, tramvaje a veletrhy. Nedokáži najít příčinu toho, proč Brno a Praha mají tolik podobného ducha. Mohu jen říct, že od mé první návštěvy v 90. letech se v Brně cítím stejně příjemně jako ve svém rodném městě. A z hlediska mých osobních příběhů je Brno neméně silným zdrojem inspirace, z níž vychází i následující báseň.
Ve středu 27.1.2010 se v divadle Na prádle v Praze měla konat módní přehlídka pod taktovkou hudebního uskupení Šantré. Ačkoliv název napovídal, že by mohlo jít skutečně o exhibici krásných dam a leckterá z účastnic by se na přední stránce módních časopisů jistě vyjímala, šlo přece jen o záležitost hudební.