|
Loňský rok jsem věnoval z převážné většiny seriálům a spíše se vracel k oblíbeným filmům, nebo shlédl zameškané. U filmů ovšem platí, že význam slova "zaujmout" je tu volně klasifikován nejen jako pozitivní hodnocení, ale také často velmi negativně. |
Zaujalo obrazem - průřez filmy roku 2009
Začnu-li osobními comebacky, pak nesmím zapomenout na sladkou animovanou pohádku z 80. let natočenou podle novely P. S. Beagla - Poslední jednorožec, kterou knižně v loňském roce vydalo nakladatelství Argo. Poprvé jsem ji viděl jako malé dítko a dokázala mne okouzlit i na prahu mé třetí dekády. Na příběh osamělého jednorožce, který hledá všechny své druhy, aby nakonec poznal úděl člověka, čeká údajně další filmové zpracování.
Jistým protipólem je řada Saw, která má patřit k neúspěšnějším a neoriginálnějším hororovým řadám současnosti. Myšlenka je vcelku jednoduchá - vrah Jigsaw vás chytí do nějaké záludné pasti, z níž je možné se dostat jen sebepoškozujícím způsobem. Většinou je past připravena tak, že souvisí s hříchem, který tak má oběť odčinit. Ano, zdálo by se to jako jednoduché, kdyby zůstalo pouze u originálního prvního dílu, který je víc detektivním thrillerem než mlýnkem na lidské maso a kosti. Další díly dohání nápady brutalitou a agresivitou. Aby série více připomínala skládačku, jsou některé momenty vysvětleny dokonce až o několik dílů později, což vzhledem k ročním pauzám mezi premiérami musí diváky značně dezorientovat. I přesto si myslím, že na první díl a s jistou dávkou potlačení vkusu i na díl druhý se má smysl podívat. Zbytek řady ztrácí náboj a mění se jen v chaos.
Asi nejhorší film současnosti je Stmívání natočené podle stejnojmenného románu S. Meyerové. Milostná slátanina o dívce, která je divná, tak se zamiluje do upíra a on "překvapivě" do ní. Film jsem si pořídil ze zvědavosti za pár korun v levné trafikové edici a zalitoval jsem těch promarněných peněz. Rád bych vyprávěl děj, ale ono to žádný nemá. Spíš takové náznaky. Chvíli spolu milenci zkouší chodit, pak během speciálního upířího baseballu dojde k šarvátce s jinou skupinkou krvesajců. Ti si mladou Bellu vyberou jako páku na Edwarda. Dojde ještě k jednomu souboji a pak... titulky. A přitom má téma minimálně potenciál zapojením Bellina otce - místního šerifa - do děje ze sebe udělat slušnou detektivku s fantaskně hororovým pozadím.
V roce 2005 Shane Acker na festivalu Sundance představil svůj krátký film "9". Úspěch byl natolik velký, že se k němu do týmu přidal i Tim Burton a Timur Bekmambetov a společnou silou přivedli na svět celovečerní animovaný bijásek, v němž lidé sami sebe zničili v mohutné válce. Ničivé stroje však na zemi žijí dál a jediný klíč k jejich destrukci je uložen v několika hadrových panenkách, které se je pod vedením Devítky pokusí zastavit. Film má úžasnou truchlivou náladu, ale scénář kulhá na patetických, velmi stručných a hloupých dialozích. Visuálně to ovšem byla pastva pro oko. Skoro jako by se postavičky z Příběhu hraček utkaly s medůzovitými roboty z Matrixu. :-)
A když už jsme u těch devítek... režisér Neill Blomkamp to všem parádně natřel. Peter Jackson mu dal 30. milionů a ať si natočí co chce. Výsledkem je parádní akční snímek o emzácích, kteří ztroskotají na Zemi. Film pak pojednává o jejich nuceném přesídlení do jiné oblasti Johanesburgu. Agent Wikus, který má celou záležitost pod dohledem, se však nakazí mimozemskými geny a sám se v jednoho z emzáků proměňuje. Tím se ovšem mění i jeho úhel pohledu na nenáviděné krevety připomínající stvoření. Film je natočen z části jako dokument. Je dostatečně akční a staví na otázkách morálky a lidskosti a odpovědi jen naznačuje. Zábava za málo peněz a s mou troufalostí asi jeden z nejlepších filmů roku v žánru - District 9. A také ukázka směru, kterým by se budoucí kinematografie mohla klidně vyvíjet.
Za 1,3 milionu Eur natočil Constantin Werner unikátní dílko. Pohanská královna, nebo-li Kněžna Libuše, rozhodně stojí za shlédnutí. Vypadá jako by se sešla parta fantasáků v lese a na ruční kameru se pokusili natočit snímek o Založení Prahy, v níž samozřejmě nikdy velkoměsto nikdo nepostaví, Dívčí válka se smrskne do několika v polívce namočených obličejů a jednoho nebo dvou třísknutí mečů. Takže se člověk může bavit vcelku detailními souložemi, Kazinými emohláškami o krtcích a velmi obstojnou hudbou Benedikta Bryderna. Pohodlně usaďte své přátele a výbuchy smíchu mohou začít. A nehleďte na to, že je to skutečně bizarní film.
Stávka scénáristů naštěstí skončila, a tak se na začátku roku 2009 mohl na TV obrazovky vrátit dokončením 4. řady seriál Battlestar Galactica (BSG). Lidé roztroušení na několika kosmických lodích hledají bájnou Zemi. Jenže ona je mírně radioaktivní od několika jaderných výbuchů. Smůla? Řada fanoušků posledních 10 dílů BSG považuje za fiasko. Děj je rozvláčný a vzpoura na bitevní lodi Galactica zbytečně popisná. Na samotný závěr seriálu zbývá již jen pár dílů, které se věnují spíše mystické rovině. Na mne dokončení seriálu dýchlo hromadu deprese z úmrtí hlavních postav. A závěrečné dvojdílné finále i slzy do očí. Spíše se tedy kloním k osobní chvále této space - opery.
Zatímco BSG vysílal kanál SyFy, pilotní díl seriálu Virtuality byl vysílán na FOXu. Stejně jako za BSG i za ním stojí R. D. Moore. Posádka kosmické lodi Phaeton letí na první mezihvězdný let. I přestože poletí rychlostí blízkou rychlosti světla, cesta potrvá několik let. K uvolnění přebytku emocí jim má posloužit virtuální realita... jediné místo k udržení soukromí... zbytek jejich života je totiž formou reality šou promítán lidem na Zemi. Zápletka se točí kolem faktu, že ve virtuálních realitách někdo záměrně členy posádky zabíjí. Malinko mi to připomíná knihu českého autora Jiřího Bílka - Komplex. Potenciál vynikající, seriál nejspíš zelenou, díky nízké sledovanosti pilotu, nedostal. Díky tomu se vlastně nikdy nejspíš nedozvíme, jak to celé dopadne. Škoda.
A R. D. Moore potřetí a naposled, když se postaral o pilotní díl spin-off k seriálu BSG, který se vrací na hlavní planetu 12. Koloníí... na Capricu. Nacházíme se v ději cca 50 let před seriálem BSG a zaplétáme se do událostí spojených s výrobou prvních cylonů - vojenských robotů - kteří se nakonec postaví proti člověku a takřka jej vyhubí (o tom je seriál BSG). Anotace mluví o sci-fi ve stylu ekonomické mýdlové opery alá Dallas. Pilot rozhodně nepůsobil špatně.
S ukončením seriálu BSG na SyFy vznikla díra pro další space - operu. Ta je také spin-off seriálem, tentokrát z prostředí Hvězdné brány. Oba předchozí seriály SG1 i Atlantis již byly ukončeny. Je tedy čas začít s něčím novým. První 10 dílů je již odvysíláno a troufám si říct, že v mnoha ohledech téma i zpracování vykrádá právě odchozí Galacticku. Na antickou loď Destiny se v SG - Universe nedobrovolně dostává skupina vědců a vojáků. Destiny má za úkol mapovat světy, kam byly dříve položeny brány, ale člověk zatím nedorazil. Loď je plně automatická a lidé na ní uvízlí nemají takřka žádný manipulační prostor pro její ovládání. Přesto jim dochází vzduch, voda, potraviny. Destiny jim na pár hodin zastaví, otevře bránu na vhodný svět a kdo se nestihne vrátit včas, prostě zmizí I přestože se seriál konečně dostal po obrazové stránce z minimalistických kulis alá Xena a má konečně uvěřitelný vzhled, děj příliš tématicky kopíruje první řadu BSG, aniž by většinou dodával něco nového. Tedy až na osmý díl s cestováním v čase.
Závěrem ještě jeden film, který doslova otřásl kinosály. Je jím Avatar Jamese Camerona. Pokud máte zhlédnuto pár dalších SF filmů, čeká vás ve 2D tříhodinová nuda. A to jak díky předvídatelnému ději, tak díky vizuálnímu vyjádření Pandory, kam lidé přišli rabovat podzemní zásoby nerostů. Ve 3D překvapí propracovanost efektů a film dostává konečně nějaký význam. Neříkám, že je to špatný film, ale ten poplach kolem něj jej o dost nadhodnocuje. Souhlasím se spisovatelem a filmovým recenzentem Ďuro Červenákem, že si Cameron za těch 10 let, co čekal na lepší počítače a kalkulačky, mohl napsat o hodně zajímavější příběh. Promarněná šance.
Myslím, že rok 2009 v oblasti SF ukázal, že se dá dělat velké divadlo i s malým rozpočtovým kašpárkem. Ovšem bez záruky, že dílko bude přijato do původně zamýšlené škatulky. A naopak, že dobře zamířená reklama a trochu mlžení může i z průměrného filmu udělat dojnou krávu nezřízeně ohromných rozměrů. Že
film, v němž není jediná scéna myšlena jako vtip, rozchechtá na hodinu a půl celé kino.
Sdílet Sdilet



